Měsíček jako nejlepší přítel podrážděné pokožky

Pyskaté květy kultivovaného měsíčku

Několika slovy

Vědecký název: Calendula officinalis L.
Lidové názvy: dešťová bylina, prsníček, máselníček, krusíček, zlatokvět, zlatá růže, prstenčitá květina, mariánská růže, nehtík, nehtový květ, šafránová květina, masťová květina, pampalík, bradavičné koření
Čeleď: Asteraceae (složnokvěté)
Lékopisný název: květ měsíčku Ph.Eur. (Calendulae flos)
Původ: primárně ze severozápadní Afriky, dnes domácí ve střední, východní a jižní Evropě 
Botanický popis: rostlina vysoká až 50 cm s bylinnou lodyhou a střídavými, lopatkovitými listy 
Doba květu: červen až říjen 
Používané části rostlin: pyskaté květy kultivovaného měsíčku pocházející z plně rozvitých květů a zbavené kalichu 

Pohled do historie a lidové tradice 

Pokud se květy měsíčku neotevřou do 7 hodin ráno, blíží se déšť – tak tedy říká lidová pranostika. A nejsou to jen "meteorologické schopnosti”, pro které byl měsíček známý v téměř všech antických kulturách. 

Hildegard von Bingen (1098–1179) jej ordinovala proti poruchám zažívání a při kožních ekzémech. Zvláštní vlastnost měsíčku – rychle a bez komplikací hojit rány – z něj udělala v následujících stoletích jednu z nejběžnějších rostlin používaných při léčbě poranění kůže. Sebastian Kneipp (1821–1897) doporučoval měsíčkovou mast mimo jiné při vředech a poraněních – a měsíčkový čaj proti zánětům žaludku a ztvrdnutí žláz. V dávných dobách byl měsíček hojně využíván také jako barvivo (náhražka šafránu).

K čemu se měsíček používá dnes

Dnes se měsíček hojně používá při léčbě pokožky spálené sluncem, k urychlení hojení malých povrchových ran i při zánětech sliznice úst a hltanu. Měsíček se často objevuje také v kosmetickém průmyslu, kde napomáhá pěstění suché a citlivé pokožky a pokožky se sklonem k alergiím. Často se s ním setkáváme také v přípravcích určených ke každodenní péči o pokožku všech věkových kategorií od kojenců až po seniory.